A už je tu zase bída. Ne teď nemluvím o ekonomické situaci a jejím budoucím vývoji. Mluvím o novinářích.

Díky pandemii jsem byl donucen začít zas sledovat tisk. Bohužel dnes už mu zase dávám vale. Nástup karantény a obavy ze situace v Itálii byly masivní a to dokonce tak masivní až mě to samotného překvapilo. V podstatě v prvních dnech nikdo nesledoval nic jiného. A upřímně mě vlastně potěšilo jak fungovali novináři. Tak nějak jsme se během chvíle po letech usídli na iDnes. Kupodivu přinášel relevantní a obsáhlé zpravodajství bez patosu župmpoidních titulků.

Ale jak nebezpečí a strach postupně mizí ze společnosti navrací se naše společnost k normálu. Ne že bych to považoval za normál, ba naopak díky tomuhle normálu jsme přestal před lety číst jakékoliv zpravodajské servery natož sledovat televizi. Ale je vidět že je vše při starém. Od začátku pandemie jsme sledoval co se děje a za se smí a nesmí protože se věci měnily jak na běžícím páse. V posledních týdnech to bylo už jen jednou nebo dvakrát denně a to dokonce už jen v podobě titulků. Ano i já jsme se vrátil do normálu a četl jen titulky.
Avšak dnešní dávka hnusu už dosáhla své hranice. Hlavní stránka i dnes už se naplnila bizarními zprávami jak jen to jde. Dokonce bych řekl že některé titulky by měli mít varování, protože slabším povahám můžou způsobit šok. Ona asi ta část společnosti co na iDnes chodila před pandemií to má asi ráda. Já mezi ně nepatřím. Je fakt že většinou vím úplné kulové o tom co se děje jak v politice nebo jinde. Ale podstatné je že ty opravdu důležité zprávy vám vždy někdo řekne naživo. Potvrzuje je to i fakt že o tom že už se venku nemusí nosit roušky jsem se dověděl od souseda a ne ze zpravodajství.

A tak dneškem počínaje se zase vracím do mnou naordinované karantény. Tentokrát ne před Covidem ale před novináři. Speciálně před těmi co jsou nejčtenější. Je fakt že mě to trochu mrzí, páč jsem si za ty dva měsíce zase znovu navykl sledovat dění, ale moje duševní zdraví je mi přednější. A tak jak rychle vzplála vlna pandemie tak i na chvíli zaplálo seriózní zpravodajství. Bohužel zhaslo dříve než samotná pandemie. Usuzuji z toho že to bylo asi opravdu namáhavé a novináři jsou vyčerpaní. Byl bych celkem rád kdyby se zase seriózní zprávy vrátily do hlavního zpravodajského proudu, ale jestli to má bejt zase za cenu nějaké pohromy tak to to raději oželím.